Letošní Den osovských žen připadl na sobotu 25. března a ještě pro tentokrát se konal v tělocvičně ZŠ. Ten příští už by měl proběhnout ve zrestaurované staré škole. Pro pořadatele to znamenalo položit na podlahu lino a instalovat stoly a židle. Brigádníků na tuto práci se sešlo dost, takže vše bylo záhy hotovo a připravený sál už jen čekal na účastnice. Ty se stejně jako v minulých letech dostavily v hojném počtu a naladěné na dobrou zábavu. DOŽ je skvělá příležitost pro setkávání všech žen a dívek, které během roku tuto možnost nemají a rády ji tu využijí.
Program byl jako vždy veselý a pestrý. Nejprve všechny uvítal pan zastupitel František Sklenář, po jehož slovech přišly před obecenstvo děti z mateřské školky, které krásně odříkaly básničky i zatančily, a bylo to celé moc milé. Pak nastoupily žáčkové ZŠ, kteří rovněž pěkně odříkali svá veršovaná dojemná poselství maminkám, a po nich pan Kozák s panem Červeným uvedli frašku o nebojsovi Frantovi, vtipnou a doprovázenou obrazovým znázorněním. Také oni sklidili velký potlesk, a to už byly na řadě vtipy a žerty v podání členů KOS.
Poté se k potěše oka sledujících na scéně objevil pokoj ze 70. let minulého století se vším všudy, dobovými obrázky, televizí a válendou. Na židli spočinula švarná paňmáma (M. Horák) s mohutnými přednostmi a přesně taková, jak si s nadsázkou vybavujeme ve vzpomínkách na ta dávná léta – v pěkných barevných ponožtičkách a kostkovaných bačkorách s přezkou, v ruce pletení, vlásky rezaté, klobouček elegantní, nožky vypracované. Taťka (J. Kozák) byl také fešák, stál tu před námi ve slušivých červených trenýrkách, kostkované košili, s pestrou kravatou, zkrátka byla to taková z gruntu šik dvojice, která vedla dialog na téma Vysockého básně a obecenstvo se válelo smíchy. Ze scény je vyprovázel bouřlivý potlesk a pak už se všichni těšili na zlatý hřeb programu – vystoupení Osovských chlapů (OCH).
Pauzy mezi jednotlivými čísly vyplňovalo karaoke se slečnou Klárou Šebestovou a šlágry minulých let. Pak interpretka za doprovodu saxofonu a kláves zanotovala populární Slunečnici a na scénu vtančilo hejno slunečnic, tedy našich krásných a ztepilých mužů, kteří ani teď nezklamali naše očekávání půvabnou taneční etudou. Odtančili za velkého aplausu a tím oficiální program skončil. Po přestávce nastoupila naše osvědčená kapela Uvidíme, která hrála k poslechu i k tanci až do pozdních hodin. Během akce muži roznášeli občerstvení a každá z žen obdržela hezký karafiát.
Všem, kteří se zasloužili o zdárný průběh akce, patří velký dík.
