Ženy smíchem div nepadaly ze židlí

V předvečer svátku MDŽ, v sobotu 7. února ve 14 hodin se sál ve Staré škole do posledního místečka zaplnil ženami a dívkami z Osova a Osovce, které se tu shromáždily při příležitosti Dne osovských žen, jako ostatně až na dvě výjimky pravidelně každým rokem. Tehdy v tom prvním roce 2003 se akce konala ještě v prostorách bývalé sokolovny a muži zde vystoupili se scénkou Zpátky do trenek, tedy v červených trenkách. Tato tradiční oslava je takovým poděkováním osovským ženám a připravují ji naši šikovní muži. Při příchodu se rozdávají karafiáty a první slovo mívá zastupitel František Sklenář.

I tentokrát přivítal všechny přítomné, popřál pěknou zábavu a předal slovo průvodci celým odpolednem Josefu Kozákovi. Ten nás seznámil s programem a uvedl první účinkující, kterými byly děti z naší mateřské školky. Jako vždy roztomilé, se snahou co nejlépe přednést své básničky, písničky a také tanečky přítomným maminkám. Následně na parket nastoupily čtyři půvabné ženy ve stylových sexy kostýmech a jejich tanec souzněl s hudbou i náladou skladby All That Jazz. Protože ne všichni jsme měli možnost zhlédnout masopustní frašku o umělé inteligenci, takovou AI nepohádku, předvedli ji chlapci také zde a nabídli nám i možnost zazpívat si s nimi refrén na nápěv písně Slavíci z Madridu. Po frašce vystoupila kytaristka a zpěvačka Natálie Šlosarová a během následující přestávky začali muži roznášet občerstvení. Už vloni jsme se tu seznámili s fešnou slečnou Malvínou, která ani letos nezklamala a obohatila nás o podivuhodné střípky svého bohatého života, které si zaznamenává do deníčku. Četla o své cestě do Benátek a na závěr procítěně přednesla svižnou píseň Blonďák s červenou bugatkou. Přítomní se báječně bavili a její výkon odměnili velkým potleskem. Malvínu vystřídal Josef Kozák, aby si opět vzal na mušku umělou inteligenci s mobilními telefony a zábavné, trochu košilaté SMS. Tu se na scéně objevila všetečná uklízečka, kterou se stávající spoluúčinkující rozhodl zasvětit do tajů seznamování v kavárně, přičemž se inspiroval dávným Návštěvním dnem Š + G. Další krátká přestávka byla opět vyplněna zpěvem a hrou slečny Šlosarové a pak už byl napjatě očekáván tradiční zlatý hřeb večera, a to vystoupení Osovských chlapů (OCH). Ti vtančili na parket v půvabných růžových sukénkách za doprovodu písně Trnky brnky, kterou známe z filmu Slunce, seno …. Zdeňka Trošky. To byla podívaná pro bohy, smíchem jsme všichni div nepadali ze židlí. Naši muži jsou totiž nepřekonatelně zábavní a mají neskutečný talent připravit skvělou podívanou.

Tímto úžasným zážitkem oficiální program skončil a na pódium nastoupili muzikanti skupiny Uvidíme, která hrála k poslechu i k tanci do pozdních hodin. Velké díky patří všem, kteří se zasloužili o úspěšné a příjemné posezení, jmenovitě musím vyzdvihnout Pavla Čabouna a Josefa Kozáka, na jejichž bedrech leží ta největší tíha náročné organizace. Kéž jim jejich invence a elán vydrží i do dalších dlouhých let.

Sestřih z vystoupení je dostupný zde.