V sobotu 2. listopadu kolem 17. hodiny se začali u hasičské zbrojnice v Osově scházet účastníci lampiónového průvodu, nazvaného tematicky Slavnost světel, jehož pořadatelem byla opět Obec Osov s Kulturním spolkem KOS. Přišly nejen místní děti s rodiči, ale také samotní dospělí a řada přespolních návštěvníků, protože akce si za léta trvání získala velkou popularitu i co se okolních obcí týče. Průvod byl opravdu dlouhatánský a do setmělých ulic se vydal po poutavém vyprávění Josefa Kozáka o historii Svátku zemřelých ve spojení s keltskou kulturou. Keltové věřili, že duchové zemřelých mohou navštěvovat rodiny a vesnice, lidé pro ně připravovali jídlo a prováděli různé rituály a obřady.
Toho večera v obci cíleně nesvítila pouliční světla, takže cestu ozařovaly jen pestrobarevné lampióny a v některých oknech svítily svíčky dle výzvy v pozvánce, aby tak občané učinili, neboť „… Jejich světlo se odrazí hlavně v očích kolemjdoucích a přinese radost do jejich srdcí a štěstí domovům.“
Průvod došel k prodejně COOP a zde zahnul k „Lipůvce“, která byla částečně osvětlena a bylo to krásně pohádkové. Odsud se šlo k obecnímu úřadu a pak zpět k prodejně, dále ke Staré škole a ke hřbitovu. Zde už bylo připravené občerstvení a hřály ohňové koše.
Někteří účastníci se rozešli po hřbitovu, rozsvěcovali na hrobech svíčky a mohli obdivovat odsud jasně viditelný nádherně nasvícený kostel. Jelikož nebylo žádné velké teplo, přišel k chuti nabízený horký čaj nebo grog. Všichni netrpělivě čekali na ohňostroj, který bývá zlatým hřebem večera. A to tedy byl, úžasný, oslňující a beroucí dech. Byl to tu sobotu v Osově moc povedený podvečer.