28. říjen je v naší obci tradičně spojen s pietní vzpomínkou věnovanou vojínům padlým ve válkách. Tentokrát to bylo pondělí, kdy jsme se sešli u pomníku u kostela, a bylo to v docela slušném počtu na akci tohoto typu. Jak jsem tak počítala, mohlo nás být kolem pětatřiceti, možná o pár víc, plus jeden hodný pejsek.
Hasiči tradičně stáli čestnou stráž a také jména účinkujících se pravidelně opakují. Tentokrát přibyla jen Rebeka Plecitá, která přednesla básničku Jany Topinkové Hrdinové. Program tradičně zahájil a po celou dobu moderoval Josef Kozák, po němž student konzervatoře Lukáš Randák zatroubil krásnou Večerku. Nechybělo ani čtení z kroniky, tentokrát o průběhu válečných let v Osově a následně v Lážovicích, a píseň Ach synku, synku v podání Lukáše Randáka a Petry Packové. Jaroslava Fišerová přednesla dvě básně Vítězslava Nezvala a Jana Červená uvedla stať geniálního spisovatele Karla Čapka, která měla platnost ve 30. letech minulého století a má ji i dnes. Josef Kozák předložil posluchačům trochu jiný než oficiální pohled na vznik našeho společného státu a to už se blížil závěr, kdy zazněla státní hymna opět v interpretaci Lukáše Randáka a Petry Peckové a zastupitelky paní Lenka Šmejkalová a Markéta Vaňatová položily věnec k pomníku.
Dovoluji si využít této příležitosti a poděkovat paní Jiřině Slánské, která nám každým rokem tyto krásné věnce připravuje. A co bylo opravdu parádní, když nám paní Fišerová po skončení akce nabídla vynikající „Dort republiky“, jak ho nazvala, na kterém si pochutnali především účinkující a děti. No byla to úžasná laskomina. Děkujeme.
